Proč nepřehlížet hodné kluky

Minulý měsíc jsem opustila na nějakou dobu Londýn, kde dočasně pobývám a strávila konečně (docela) dost času s kamarádkami. Jedna z nich se stala nedávno rezidentem Singleville  a jako bývalý sériový monogamista se trochu těžko potýká s jejím nově nabytým postavením.  Stává se z ní lehce kontemplativní ( dobře, paranoidní) osoba a zřejmě si myslí, že se všichni zlí duchové spikli proti ní. Jako jedna z mála mých přítelkyň se chce OPRAVDU brzy vdát a založit si rodinu, takže si asi dokážete představit, jak vystresovaná  je z tohoto ´´problému´´.

Mně to připadá velice úsměvné a to proto, že:

A) Je ideální ´´wifey´´ materiál, nemá se vůbec čeho bát a její paranoia je absolutně nemístná.

B)Myslím, že plánovat takové věci je hloupé a pokaždé mi udělá radost, když dokážu, že jsem měla pravdu.

Pak někde uprostřed řečí typu ´´ nejpozději do léta si musím někoho najít´´ řekla tohle:

´´Kristino, já zjišťuju, že kluci, který jsem odmítala dělaj jiný holky šťastnýma. A nejhorší na tom je, že na nich není vlastně nic špatnýho.“

PROČ jim tedy řekla ne? V té době nejspíš cítila, že byli „moc hodní“. Nemůžu jí soudit, protože jsem se mnohokrát zachovala podobně, stejně jako mnoho ostatních žen. Zkrátka.  „Prošvihly“ jsme spousty perspektivních mužů jen proto, že se nám zdáli „moc hodní“?

Došla jsem k závěru, že být s hodným člověkem není horší, rozhodně ne kvůli laskavosti samotné. Nicméně, když je člověk moc hodný a někdo se mu líbí, znamená to, že tam chybí výzva a absence výzvy na oko snižuje atraktivitu člověka. Naše omezené vnímání vztahů obecně ukazuje, že mnozí z nás si myslí, že pravá láska nepřichází bez boje. Žijeme v přesvědčení, že pokud je snadné na ni dosáhnout, nestojí za to, což je mírně řečeno...HLOUPÉ.

Nejen, že k hodnému člověku nepatří výzva, také k němu většinou nepatří strach z konkurence ostatních . Tyto dva faktory se spojily a máme tu generaci lidí, kteří raději sbalí uzlíček permanentních problémů, než  člověka, který je hodný.

Takže....

Proč bychom neměly přehlížet ty „hodné kluky“:

1)Hodný neznamená nudný

Dobré ráno! Hodný a zajímavý může koexistovat.

2)I když je nudný, nemusí  to být tak hrozné.

Nuda je lepší pro náš krevní tlak, srdeční frekvenci, hmotnost a nezapříčiní tolik slz. Nuda je nuda, ale raději  nudu, než šílenství. 100%.

3)Vášnivé vztahy s vášnivými muži jsou přeceňované.

Romeo byl vášnivý a Julie je (pořád) mrtvá. Vášeň JE overrated. Pokud nějaký vztah charakterizujeme v první řadě jako vášnivý, je to v podstatě jen eufimizmus pro „v prdeli“.

4)Vztahy s jinými „druhy“ lidí pravděpodobně nebudou fungovat v dlouhodobém horizontu.

Kriminálník, závazko-fobik, sériový lamač srdcí, citově nedostupný chamtivec,  muž, který osciluje mezi láskou a lhostejností, snílek bez pracovní morálky. Vztahy s takovými lidmi mají vysokou úmrtnost. A i když přežijí, jsou tak nemocné, že by bylo lepší je ukončit.

Pokud ovšem hledáte jen povyražení, takoví muži jsou skvělou volbou. Kvalita jedince je v tomto případě irelevantní.

(Není legrační, jak muži, se kterými nemáme vážné úmysly mají  schopnost setrvávat v našem okolí tak dlouho?)

5) Nemusíme ho „měnit“

To je ta věc. Žádná žena nemá tu moc změnit muže. Ne proto, že by se nedali změnit, ale proto, že se nedají změnit, dokud se tak sami nerozhodnou a nechtějí.

Na druhou stranu, pokud budete s hodným klukem, nebudete cítit potřebu ho měnit, protože není (zas takový) magor.

6)Z hodných kluků vyrostou (většinou) skvělí muži.

Fakt.

7)Bude se o vás starat. A jeho máma není semetrika.

Hodní kluci se lépe starají o své přítelkyně. A to prostě proto, že muž, který rozmazluje ženu jako princeznu, byl většinou vychován královnou. Je báječný, báječně se o vás stará a jeho matka je báječná. Win-Win-Win teorie.

8)Zaslouží si náš čas.

Hodní kluci jsou většinou smíření s tím, jací jsou  i když je to někdy dělá méně atraktivními a mnozí je budou přehlížet. Tento přístup si zaslouží obdiv, respekt a minimálně druhé rande.

Přeju klidný advent.

Kristina xx